Červen 13., 2009

Obnova objektů zámku Pole u Kadova, asi 8 km západně od Blatné byla zahájena již v r.1996-1999 obnovou pobořeného a zdevastovaného oplocení včetně renesanční vstupní brány a opravami nejzávažnějších poruch zejména střešních konstrukcí. V r.2010 pokračovala rekonstrukcí jižní štítové strany renesančního průčelí jednopatrového zámku (za přispění Ministerstva kultury ČR z prostředků „Havarijního fondu r.2010“), které dominuje členitý střešní štít se třemi etážemi a zejména pak plastika zbrojnoše s halapartnou v životní velikosti umístěná ve spodní etáži. Po postavení lešení byly postupně nalézány další a další pozůstatky někdejšího architektonického ztvárnění tohoto venkovského sídla nižší šlechty z doby kolem roku 1600. Dochovalo se zde jen málo původních omítek - většinou zde byly již jen poměrně novodobé omítkové vysprávky bez výtvarné hodnoty, i přesto se podařilo nalézt několik unikátních detailů, mezi něž patří objevené římsové pásky, ozdobný soklový pás s unikátními zdobnými půlkruhy, obrazce renesančního vyjádření představy delfína a zejména unikátní ztvárnění krokodýla. Obě ztvárnění se nalézají po stranách obnovené plastiky zbrojnoše. Stavební práce na této dílčí části budou ukončeny 12/2010.

11. Srpen 1997; Ing. Stanislav Dvořák; Výňatek z textu zprávy Památkového ústavu ČB - bod ad 3) Zámek

Tento objekt je ve vysoce odborných kruzích hodnocen jako mimořádně zachovalá ukázka od základů pozdně renesanční architektury, údajně napodobenina (co se dispozice týče) poloviny zámku Kratochvíle. Došlo zde sice k určité architektonické degradaci, ale přesto se dosud zachovalo dostatek informací, ze kterých lze víceméně odvodit původní vzhled.

Březen 7., 2011

Tak tu máme konečně zase jaro a plno plánů na další aktivity, jak v přímé souvislosti s obnovou areálu zámku Pole, tak i pro radost a odreagování se. Pro letošní rok 2011 byla rozpracována další etapa obnovy fasády zámku a to na severní straně, a to včetně rizalitové přístavby. Po náročných průzkumech fasády v loňském roce byly získány podstatné a směrodatné informace o geometrické a ornamentické výzdobě celé architektonické podoby zámku, včetně barevnosti, bylo ověřeno řešení stevebnětechnické problematiky rehabilitace do parapetů probouraných kamenných ostění oken v přízemí a získány poznatky pro uskutečnění dalších nezbytných technických úprav, které by dobudoucna umožňovaly trvalé užívání zámku, aniž by ohrozily památkovou podstatu této stavby. Tyto skutečnosti nám nyní umožňují pokračovat v loni započatých pracech ( obnova štítu přístaby - rizalitu), přejít po obnovení ostatních ploch fasády na něm k fasádě celé severní štítové zdi, a dále přes roh směrem na západ. Budeme při tom brát na vědomí několik zvláštností. Čeká nás ještě odkrytí původní omítkové vrstvy rizalitu, která je skrytá pod novodobou omítkou přízemí v místě nekdejšího koutového přístavku, po požáru odstraněného. Technické provedené bude spočívat v odbroušení novodobé cementovité vrstvy po částech za současného zpevňování původní omítky organokřemičitým roztokem. Dalším oříškem bude komunikační rehabilitace přízemí rizalitu, do něhož chybí vnitřní propojení (zazdívku odstranit ?), ale je jenž trvale přístupný zvenčí ( vyzdít parapet a vložit repliku kamenného okenního ostění ?) a konečně konzervování a uplatnění detailu původního kvádrování v místě při dodatečně vyzděné brance u domku poklasného (výminku) při hlavní bráně. Vlastní architekturu zámku však nelze vnímat odtažitě, samostatně, bez vazby na blízké a pak i vzdálenější okolí. Zde bude třeba dále řešit několik poměrně závažných problémů: Když rozvažujeme další koncepci provádění úprav potřebných pro celkovou rehabilitaci zámku, nejprve si musíme uvědomit, jaký objekt vlastně máme před sebou. Není pochyb, že je to obytný dům prvoplánově vystavěný na nejvhodnějším místě vzhledem k ostatním objektům celého někdejšího hospodářského areálu, a který měl co nejhonosněji reprezentovat své obyvatele. V takovýchto souvislostech vyvstane otázka, zdali pro vstup do zámku mohl být reprezentativnější příchod po rovině a sestoupení do předsálu anebo by honosněji vypadalo vystoupat do vchodu rámovaného tesaným portálkem zdobeným navíc rodovými erby po schodišti ? Jistěže logičtější je druhá varianta! A opravdu, náhled do předběžné malé sondy vyhloubené při boční stojce portálku přítomnost konce předsazeného kamenného schodišťového stupně pod vrstvou navážky potvrdil. Optimistická zpráva, ale tuto problematiku bude nutno řešit opět - jak jinak - komplexně, a to velmi detailním archeologickým průzkumem místa před vchodem a zároveň stavebně architektonickým průzkumem zdiva nad portálkem, kde jsou nyní zcela zřetelné otisky po balkonu nebo arkýři neznámé formy, a kterým nejspíš bylo slohové původní schodiště zároveň kryto. Nelze ani vyloučit nálezy patek dvou sloupů nebo pilířů před schodištěm, které by bývaly krycí a zároveň balkonovou konstrukci ( kamennou desku s okrajovou profilací ??? ) podepíraly. Ale nás čeká ještě dlouhá cesta, nežli dojdeme k uspokojivým odpovědím na zapeklité otázky ( pakliže balkon, jaký formát, jaká síla desky, jaká profilace okraje, jaké zábradlí, jaký parapet zábradlí, jaké krytí balkonu) , v této hypotéze. Dalším argumentem o navýšení terénu při zámku je i to, že jsou zde zcela zřetelné stavební úpravy sklepních oken - jejich vytažení až k parapetním okenním kamenným římsám. Tím se potvrzuje, že terén byl na severní i západní straně zámku z utilitárních důvodů až o půl metru navýšen. Lze předpokládat, že navážky byly deponovány asi ve třech hlavních etapách ( kolem let 1675, 1865, 1965 ) Dojdeme lehce k logickému závěru, že objekt byl původně situován do mírného svahu jako solitér a byl architektonicky sladěn se zmiňovaným čestným dvorem a přilehlým parkem a že vše ostatní je nepatřičné a slohově (a i technicky) rušivé. Letošní úpravy se proto budou tedy týkat odstranění těchto navážek, které navíc opakovaně způsobují přechodné zaplavování sklepů. Přitom bude třeba věnovat zvýšenou pozornost místům , kde stál objekt odstraněného dřevníku, bude třeba provést podrobný průzkum způsobu vydláždění někdejšího čestného dvora před vchodem do zámku ( kde se točily kočáry s koňským spřežením, když někdo přijel nebo odjížděl ) a rovněžtak provést průzkum původního architektonického propojení tohoto čestného prostranství s navazujícím (také rerezentativním) parkem pod jižním průčelím zámku ( třešňový sad ). Nepřítomnost tzv čestného dvora byla v tehdejší době zcela nemyslitelná, je jen otázkou, co z něho zůstalo pod vrstvami navážek dochováno, co se podaří objevit a tím umožnit jeho případnou ideální rekonstrukci. Při tom všem pátrání, bádání a budování ale nesmíme zapomínat ani na vylepšování tolik potřebného zázemí pro všechny ty pracovní aktivity. Proto budou prováděny v domku poklasného (výminku) při bráně obnovy všech rozvodů vody,elektřiny a odpadů, pozornost a úsilí bude taky věnováno obnově jeho střechy, kde by opět měly vzniknout vikýřky ve tvaru tzv. volských ok. Taktéž budeme nadále pokračovat na obnově střech stodol a kolny.

Říjen 27., 2011

Letošní rok se nachýlil k podzimu, mnohé se v jeho uplynulé době událo, a tedy to, co se týká zámku v Poli, by vás mohlo zajímat. Předně tedy zde v létě proběhl dvojí odborný průzkum, a to archeologický, západně od zámku a omítkový, na severním štítu budovy. Ten prvý nám potvrdil, že původní terén před hlavním vchodem byl skutečně níže nž nyní. Odkryl dva schody pod vchodovým portálem, úroveň a způsob dláždění tehdejšího povrchu dvora kamennou dlažbou, a průběh staršího základového zdiva v tomto prostoru. Důležitou informací se pro nás ukázala nepřítomnost uvažováných základů pro podpěrné sloupy balkonu nad vchodem. Z toho vyplývá, že balkonová konstrukce byla vetknuta konzolově do zdiva, a že se jednalo o střízlivě pojednanou konstrukci, která vystupovala před líc fasády nejvýše asi 70 cm. Balkonová podesta byla zřejmě tvořena jedním žulovým blokem a po obvodu nesla kamennou balustrádku z kuželek nesoucích kamenné zábradlí. Je třeba si při představě přítomnosti balkonu uvědomit i to, jak výtvarně působil při pohledu z haly v patře ven, zvláště pak, byla li nepochybně hala volným ničím nerušeným prostorem předsálí. Míra zohlednění této celé balkonové problematiky pro případnou rehabilitaci bude příslušet památkářům a vázaným okolnostem. Podmiňujícím předpokladem všech dalších úvah v této věci však muselo být provedení detailního stavebně restaurátorského průzkumu balkonového otvoru, přeměněného na současné utilitární okno. Teď však zpátky k severnímu štítu. Do jeho erudovaného omítkového a barevnostního průzkumu se zapojil zkušený restaurátor vybavený nejen pečlivostí, trpělivostí a invencí, ale i technikou jak zkoumací, tak i dokumentační. Výsledkem jeho práce je obsažný eleborát, kterému nelze zhola nic vytkout, naopak, lze jej označit jako ukázkový. Ten dokumentuje zcela nové, a lze právem říci převratné poznatky, keré jižní průčelí pro velkou degradaci nebylo s to poskytnout. Jde o zásadní skutečnosti. Prokázalo se, že nárožní kvádrování bylo poprvé provedeno v barvě okrové a teprve až pak kolem r 1675 při úpravě na sýpku byla užita na kvádrování šedá barva. Tady je třeba ještě připomenout, že okr na kvádrování měl ještě provedeno červené drobné žilkování jako imitaci mramoru. Dále pak se po sejmutí prejzů ze říms zjistilo, že pilastry byly svisle členěny do pěti souběžných pruhů a na nich užita kombinace šedé, okrové a bílé. Partie výklenků s lasturovým zaklenutím byla v průčelí na ploše fasády lemována šedou a okrovou dvojlinkou. A konečně, v levé části štítu byl nalezen nápis Anno 1613, který ozřejmil rok dokončení celé stavby. Výčet nálezů by nebyl ještě úplný, kdybychom opomenuli zjištění, že čtyři štítová okénka do půdy měla šambrány se vpichovaným povrchem, natřeným sytě červenou barvou, jež se již objevila ve výmalbě jižního průčelí. Po převedení všech těchto informací o původní barevnosti do podrobného výkresu nám podává věrný obraz původní umělecké podoby architektury, která se nám může jevit jako divadelní, nebo pouťová, a může v některých z nás budit pohoršení nebo dokonce odsouzení. To je však nesprávný postoj. Je třeba si uvědomit, že tato konkrétní architektura vznikla v samém závěru renesanční architektury, a je tudíž odrazem nebo též projevem způsobu vyjádření se tehdejší ekonomicky vyspělé společnosti, jejího vkusu, jejích zvyklostí, anebo užitím architektonických výtvarných prostředků tomu, aby dala vědět, že je trendy. Je třeba si uvědomit, že šlo tenkrát o dobu manýrismu, kdy už se lidově řečeno nevědělo co by, společnost byla hospodářsky a ekonomicky na výši, protože už asi stopadesát let se nijak vlastně neválčilo. Ale to ještě nevěděli, že už za pět přijde let náhlý pád, započatý stavovským povstáním roku 1618, a hlavně pak zcela devastující a tragická třicetiletá válka s drancováním, epidemiemi a hladomorem. Važme si proto, že se nám doposud dařilo polský zámek, který tyto pohnuté doby přestál, postupně rehabilitovat, a postupně všem ukazovat, jaké že to zlaté hřivny ještě v naší zemi leží zakryty. Je nadále smyslem a úkolem systému památkové péče u nás širokou veřejnost takto seznamovat s historií, s její architekturou a nabídnout konkrétné pohled na to, jak zde naši předkové před čtyřmi stoletími žili, a to jak ve městech, tak i na venkově, abychom si mohli uvědomit, že rozdíl mezi městem a vesnicí už tehdy z hlediska stavební a výtvarné a tedy i duchovní vyspělosti prakticky neexistoval, a také, jak hluboké a pevné jsou zde ve skutečnosti naše kořeny.

Staré fotky

Galerie fotografií a pohlednic zámku z 19. a 20. století.

Další fotografie

Stav před rekonstrukcí

Galerie fotografií zámku z let před začátkem rekonstrukce budovy.

Další fotografie

Stav 2015 - Obnova západního štítu

Galerie průběhu a výsledku opravy západního štítu na budově zámku Pole.

Další fotografie